1999 Praha - Slavoj Podolí B 0:0 (0:0)
Sestava 99 Praha: Procházka – L. Kačena (70. Svoboda), Endršt, Zelenka, Nigoš – Podařil, Štefánek, Chačaturov, Makovec – Vejražka, Bajgar (57. Fenčák)
Náhradníci: Skořepa, Cicala, Tesař
Trenéři: P. Hubený, Suchánek
Neočekávané se potvrdilo. Extrémně ofenzivní gólová mašina 1999 Praha zase selhala. Podruhé za sebou favorizovaný tým 1.B třídy střelecky propadl. Kdo by si na to ještě nedávno vsadil, stal by se i v takovém týmu plném gamblerů a magorů vyšinutou figurou.
Bohužel.
(Intermezzo: laskavý čtenář promine publicistickou rozjívenost fungl nového autora).
Morálka po výprasku na Bílé hoře mohla být nalomená, tím spíš přes těžké tréninkové podmínky. Ale tým ukázal, že má sílu, má vůli, ve smyslu sloganu ve znaku klubu: Pride of Prague.
Dokonce i od konkurence zaznívaly hlasy, že štiplavý výprask na Bílé hoře zanechá stopy. Všechno špatně, všechno jinak.
Návratem několika opor (Prochy, Víťa, Márty) se tým opět zvednul. Béčko Podolí se mělo na co těšit. Reparát měl nést ty nejpřísnější kritéria. Právě proto se hra nezdála být zlá, někdy snad trochu těžkopádná dopředu. Přechod do útoku ušel, ale finálek se nedostávalo.
Zato směrem dozadu tým šlapal výtečně, přestože Prochy tradičně udával pokyny snad jenom sám sobě, Nigi komentoval faul na sebe už za letu na zem, Pája se ksichtil na sudí. Ještěže Zelí a Luky zůstali klidnou silou.
Tradiční problém začátku sezony se opakoval – záloha byla různými vlivy oslabená. Tu viry, tu spánkový deficit nebo nenatrénovanost. I v útoku zastali místo spíš záložníci Vejry s Bajgym.
Zápas moc šancí nenabídl, jen územní převahu 99 Praha. I tak se ale příležitosti naskytly. Ve dvou největších se objevilo „kopyto“ Zelí. Nezazlívejme mu to – je to ještě Janek. Když deset minut před koncem zazdil hlavou na malém vápně loženku, odsoudil se k celovečernímu rýpání. Dobře mu tak, šmejdovi.
Bezbranková remíza byla zasloužená, ale slušela by výhra. Ta musí přijít příští týden v Modřanech, kurvafix.
(autor: Zelí)
