Udělalo se nádherné teplé odpoledne a mě tentokrát vyšel volnější weekend, takže nebylo co řešit, vzhůru na 1999 Praha na Přední kopaninu. Poprvé se v tento den strojím do mých nových krátkých jeans značky Thor Steinar a vyrážím. Patrně jako jediný hráč/fanoušek (kromě pana Marsy,) jedu na zápas MHD - a vůbec toho nelituji neb mě čekala nádherná cesta - nejprve tram 17, 8 a poté již na Dejvické vstupuji do busu 240 majícího interval jednou za 2 hodiny. Naštěští jsem ho stihl. V autobuse panuje důvěrná atmosféra, lidé se již znají a zdraví se i s řidičem. Brzy poznají i mě neb celou cestu diskutuji se Zítkem prostřednictvím telefonu a jak bývá mým zvykem, křičím na celý autobus..Zíťula je mezitím na služební cestě v Uherském hradišti a oddává se konzumaci Budvaru v tamější knajpě - můj hovor rozhodně vítá neb sedí v lokálu sám..Jedeme překrásnou krajinou kolem Nebušic, přede mnou se rozprostírají údolíčka a krajina je převážně zalesněná (často nám i vypadává signál).. Jen jsem poněkud rozladěn z nenáviděnho loga Gambrinus, které vykukuje z místních hospod - začínám se obávat, aby to nebylo stejné i v přední kopanině..
Konečně dojíždíme. Autobusák již zná můj příběh a vyzívá mě ať sedím dál, že mě doveze až na hřiště, stejně se tam musí otočit. Tím lépe! Vystupuji a ihned načínám pečlivě střežený lahvový Pardál, mám s sebou i otvírák. Jen na pardálí tácek jsem tentokrát zapoměl..Budvaru se toto nové pivo vyloženě povedlo, je lehké a přitom chuťově plné - v neposlední řadě se dá pořídit za cenu pod 10 Kč, což tentokrát velmi oceňuji neb jsem se ocitl ve stadiu finanční nouze. Z důvodu pravidelné konzumace výrazného množství alkoholu mívám hodně peněz skutečně zřídkakdy, tentokráte je však situace poměrně vážná neb jsem půjčil mou poslední tisícovku Liboru Klatovskému, který mi ji ve stanovený termín nevrátil a jak to tak bývá, telefon nebere a na SMS nereaguje - zkrátka mám v kapse 70 Kč a v ruce již jednou zmíněný Pardál.
Vstupuji do nádherného areálu, hřiště je tradičně jakoby pupeční šnůrou propojeno s hospodou, což velmi kvituji. Brzy se však naplňují mé obavy - ano, je tomu tak, venku se čepuje mizerné europivo Gambrinus. Uvnitř areálu je sice k dispozici i Pilsner (který se jinak poslední dobou také výrazně zhoršil), ale z úsporných důvodů volím to géčko.. nejprve se jdu podívat na lavičku a mohutně zařvu „99 Praha" - reakce lavičky není moc přívětivá „Máca si vystačí sám" a proto se ihned přesouvám na bránu, kde se nachází Michael Srpinda a také Skippi s svou přítelkyní - vidím ji poprvé. Jmenuje se Veronika a je vcelku příjemná (i když asi rázná neb zařídila Skypiho stěhování z Teplic do Prahy), do telefonu ji popisuji v přímém přenosu Zítkovi. A pak už začal samotný zápas.
Začali jsme výborně a po chvíli se k překvapení všech ujímáme vedení - Na aktivně hrajícího Šediváka písknul rozhodčí penaltu a Suchi ji s přehledem proměnil 0:1! Nadále hrajeme aktivně a nabíháme si a já se snažím kluky povzbuzovat, byť postrádám parťáka Zítka - Příjemným překvapení jsou však nakonec Skypiovi, kteří se přidávají k mému fandění.. Bohužel mi dochází pivo a tak si kupuji další géčko s vědomím, že na další už nemám - pít ale samozřejmě přestat nechci. Do poločasu soupeř vyrovnává a do kabin se jde za stavu 1:1, zdravím se s našimi hráči a burcuji je, Bodyho a Káču plácám po zádech..
Po poločase jsem oslovil Skypiho ať mi přispěje na Pilsner - rovnou jsem ho vyzval ať mi dá stovku.. Hrdě si ji jdu zakoupit dovnitř do hospody - a je to přeci jen jiné kafe než Gambrinus bez chuti.. Dlouho si ji však nevychutnám, ihned po druhém loku totiž skanduji směrem k Prochimu „osmdesát osm", vehementně u toho gestikuluji a celé pivo rozlévám částěčně na zem a částěčně na Skypiho - bohužel. Jdu si pro další Plzeň a jsem opět téměř bez peněz. Nad hlavama nám přistávají letadla, Terminál 2 je na dohled a já vzpomínám na mé půlroční intenzivní působení v tamějším pubu. Také tam mají Pilsner, ovšem za 145 Kč..
Toho času se však domácí ujímají vedení a to přesto, že nehrajeme vůbec špatně. Skoro ani není poznat, že se střetli týmy z opačných stran tabulky. Naštěstí jednu z našich akcí zastavuje nedovoleně domácí obránce a z penalty vyrovnáváme. Nadále máme šance i když na některých našich hráčích je již poznat únava. Do toho se zraňuje Vlčák. Definitivním koncem našich nadějí je vyloučení Káči za pomalý odchod z hřiště. Oslabeni pak dostáváme gól - (3:2) a zápas končí.
Hráči šli zklamaní do kabin a já dopíjím Plzeň sám venku u stolu. Přisedává si ke mě M. Srpinda, tradičně v teplákách, a pan Marsa s páskem Diesel. Diskutujeme naše bídné vyhlídky na záchranu a poté šlechetně přispívám panu Marsovi 10Kč na pivo. Z hráčů se k nám připojil Body s Ivicou a skvělou zprávu je, že objednává Pilsner pro všechny, tomu říkám zásah v pravý čas! Brzy vypukl déšt který jakoby by nám připomínal naší prohru.. Ale co, přesouváme se do hospody, dávame si ještě další piva a já diskutuji s Bodym nejen o zápase. Nakonec jsem Mercedesem dovezen až před můj byt, takže suma sumárum to bylo velmi příjemné odpoledne i večer - své cesty na Přední kopaninu rozhodně nelituji. Jdu si do ledničky pro Pardál, sednu si na mou novou postel a bilancuji v pozitivním duchu..
Máca
