1999 Praha - Gordic Kačerov 0:2 (0:1)
Sestava 1999 Praha: Procházka - Makovec (80. Suchánek), Endršt, Štefánek, Nigoš, - Cicala (63. Podařil), Fencák, V. Chačaturov, Vejražka - T. Kačena (70. D. Hubený), Vojtíšek
Rozhodčí: L. Novotný.
Diváků:16.
Bylo to sice sychravé nedělní odpoledne, ale vše nasvědčovalo tomu, že 2.říjen bude dnem návratu áčka 99 Praha do horní poloviny tabulky I.B třídy. Tým trénoval oba dny v solidním počtu, slavil návrat svých opor Davida Hubeného a Martina Vojtíška a nálada v týmu byla bojovná. Když uvážíme ještě skutečnost, že týmová hladina alkoholu, ať již toho zbytkového či regulérního, byla tentokrát zcela výjimečně na nule; zdálo se, že není důvod k obavám.
Ještě v 15:00 panovala v týmu výborná nálada. Maki byl sice trochu zklamán, že nepotěšil svoje kamarády slušivou obuví, ale musel uznat, že Vejryho fosforeskující kecky by prostě někde na venkovské zábavě, třeba v Lipencích nebo v Chuchli, sklidily větší úspěch. Smysly všech hráčů, a zejména čichový orgán, se snažil navždy poškodit svojí pověstnou igelitkou Káča, z níž zřejmě od začátku sezóny ještě nevyndal svoji zápasovou výbavičku. Uvážíme-li, že předchozí zápas proběhl za vydatného deště, jistě si sílu toho nechutného okamžiku, kdy si Káča výstroj oblékal, dokážete představit sami. Osobně mohu konstatovat, že lituji i Káčovu automatickou pračku, která se bude muset s tímto kouskem vypořádat...Ale pojďme již na hřiště. Soupeřem dne byl Kačerov. V čele s obrovitým stoperem „Míou“, kterého dobrácky přezdíváme Kyklop, mohl naše hráče jen těžko něčím překvapit.
Ozdobou prvních minut utkání byla akce Víti, evidentně „nahecovaného“ ze sobotní výhry „rezervy 99“, kde zřejmě několik sportovně slabších soupeřů s chutí znectil. Obranou Kačerů prošel jak nůž máslem a za jejich němého přihlížení bohužel jen těsně minul bránu. Zhruba ve 4. minutě vstoupila na scénu hlavní postava naší tragikomedie – „Knírač“. Ve vápně soupeře byl hrubě sražen Martin Vojtíšek. Zákrok, který nepatřil ani na rugbyové hřiště, a za který měla bez nejmenších pochyb následovat penalta. Důvody proč nepřišla nacházím jen tři. Sudí ještě od začátku zápasu nenalezl píšťalku...nebo jí měl, ale nechtěl namáhat svoje dehtem zasviněné kuřácké plíce...nebo ho jen zkrátka přemohla neskonalá lenost, jemu zřejmě vrozená. Ať tak či tak, hrálo se dál. Domácí předvedli dalších několik pohledných akcí, ale nakonec to byli Kačeři, kteří ku překvapení všech, toho času asi tří, diváků, vystrčili zobáky. Po přímočaré akci se dostali za obranu a ze vzniklé „schrumáže“ vzešla střela. Střela, která zřejmě mířila do náruče Prochyho, kdyby ji ovšem v cestě nestála Pájova „ozdoba“. A Pája se bohužel během setiny vteřiny rozhodl svoje nádobíčko na oltář týmu a vítězství nepoložit. Učinil luxusní úhybný manévr, během nějž míč ještě lehce tečoval a Prochymu nezbylo než doprovodit míč do branky pohledem. 1:0 pro Kačerov.
99-ka se poměrně rychle otřepala a dál se snažila postupně se trousícím divákům zlepšit poslední víkendový den pohledným fotbalem. Za zmínku stojí střela z cca 20 metrů dnes výborného Petera Fencáka, kterou gólman Kačerů jen s námahou vyrazil. Stejný hráč v bílých dresech hrající 99-ky se blýskl i v závěru poločasu samostatným průnikem, luxusní narážečkou s Martinem Vojtíškem a zpětnou přihrávkou na Káču. Ten ovšem nezůstal nic dlužen svému příjmení a příbuzné ze své čeledi kačen a kačerů ušetřil. Povedenější střelou se prezentoval Štefi, který si před zápasem namazal nohy nehorázně pálivou emulzí a tak ho zjevně svrběly. Do každé střely se opíral vskutku ohnivě.
Již během prvního poločasu se nehrálo zrovna v rukavičkách a pár zákroků bylo zjevně žlutých jak špendlík Velkého Vonta Losny...Knírač o sobě nicméně nedával příliš vědět. Zákrokům přihlížel zpravidla z bezpečné vzdálenosti cca 30 metrů, jelikož blíž většinou nestihl doběhnout, a barevně kartičky zřejmě objevil až o pauze, když šahal do kapsičky pro cigarety. Radost z jejich nalezení dal najevo dýmem, který vypouštěl jak dráček Soptík z šatny rozhodčích. Sportem ku zdraví, že ano...
I druhý poločas začal náporem domácích, Na svědomí to má asi Štefi, který již na konci 1.poločasu občas zapomínal, že hraje stopera a vydával se na poznávací výpravy až do vápna Kulíka, Dulíka a spol. V šatně dal navíc půlce týmu čuchnout Alpu a (mmj. Štefi, čuchání a Alpy a polykání Brufenu není nejlepší menu..) a ten se tak vrhl s patřičnou vervou do útočení. Bohužel snaha nepřinášela ovoce a nervozita narůstala. Vejrymu, který o půli lehkomyslně svlékl svůj „talisman“ pro štěstí v podobě starého dresu Arsenalu, balón dnes odskakoval od nohy a Víťa, který se několikrát propracoval do slibné šance nemohl svými střelami zaměřit branku soupeře. 99-ka se nedostávala do vyložených gólových šancí. A pokud se tak stalo, Knírač byl proti. Přibližně v polovině druhé půle byl ve vápně opět faulován Martin Vojtíšek, který byl u míče jasně dřív než hostující obránce. Zaštěkání Kníračovi píšťalky jsme se ovšem ani tentokrát nedočkali. Druhý zářez, druhá penalta neodpískána. Ovšem hlavní Kníračův „meisterštych“ měl teprve přijít. To když pronikajícího Víťu nemotorně a nemilosrdně srazil uvnitř vápna Kyklop. Knírač tentokrát sice píšťalky svým dechem obšťastnil, ale nic proti ničemu, zákrok vytáhl z vápna ven a nařídil volný přímý kop. Hattrick dokonán, třetí penalta nedopískána. Fotbal brečí, hosti z Kačerova se radují. Nutno ovšem přiznat, že penaltu, zřejmě jako bonus, či kompenzaci, upřel Knírač i Kačerům. Zanedlouho po zákroku na Víťu Chaču, byl Pájou sražen v našem vápně i útočník hostí, ale i tentokrát se hrálo dál.
Následovalo několik dalších příležitostí hráčů v bílém. 99-ka několik rozezvučela břevno i tyče, ale brána do Kačerova se zdála být tentokrát prokletá. Nic se nezměnilo ani po pokusu Davida Hubeného, který dal svým krátkým účinkováním najevo, že nezapomněl nic ze svého umění. Ani jemu ovšem štěstí nepřálo. Utkání bylo v té době již značně vyhrocené, což neunesl Pája, kterému jako by náhodou při pochodu zpět směr vlastní branka, přišel pod kolíky kotník jednoho ze soupeřů.
Skutečnost, že v závěrečných okamžicích utkání 99-ka inkasovala ještě druhý gól, na obrázku hry nic nemění. Byli jsme dnes lepším týmem, který ovšem postrádal klid, rozvahu a lehkost ve finálních okamžicích a kterému tentokrát zkrátka nebylo přáno. Do dalšího týdne vstupuje s pocitem křivdy, který na nás zanechal Knírač.
Nic naplat, musíme se oklepat, žádných toulavých čoklů se nezaleknout a pokračovat v práci. V tabulce by nám určitě slušela úplně jiná příčka...
